úterý, 30. dubna 2013 od 17 h
Stručně: 145 dětí (z toho 75 se účastnilo soutěží), 290 dospělých, 39 pořadatelů.
Hry, oheň, posezení, estráda, stezka odvahy, sranda, dobré počasí a nové tváře.
Základem každého „pálení čarodějnic“ je dobré počasí. To nám vyšlo už po několikátý
rok po sobě. „Počásko“ má vliv na počet návštěvníků a mezi ně patří hlavně děti.
Na děti jsme čekali a připravili pro ně pár disciplín, u kterých se příjemně
zabavily. Skákání na trampolíně, výroba vlastních čarodějnic, malování obrázků
prstem a nosem. V půl sedmé už děti stály dlouhou frontu před tajemnou truhlou,
aby mohly recitovat.
Recitace je u nás velice populární a každým rokem jsou vidět krásná představení
a překvapení. Děti co se loni styděly, nyní o rok později recitují už jako
profesionálové. Těm co se nestyděly se po roce dostavila tréma a najednou se
červenají a zapomínají texty. Na „recitační truhlu“ se postavili i caparti,
kteří loni teprve „mumlali“ a nebylo jim nic rozumět. Nyní už to byli umělci
s kvalitní slovní zásobou.
Všem dětem patří pochvala za odvahu a krásné zpestření slunečného odpoledne.
V půl osmé vzplál oheň a shořela spousta čarodějnic nejen na naší hranici,
ale po celé republice, jak tomu velí tradice. Jako každým rokem se nad ohněm
nejprve objevily dlouhé klacky „opékačů párků“ a také děti nedočkavě čekaly,
až na špičce hranice vzplane čarodějnice.
Oheň hoří naplno a na řadu přichází amatérská estráda pořadatelů, na kterou se
čekalo s napětím, co bude letos za téma.
Tak trochu jsme se do toho zapletli a ze srandy, která vznikla před několika
léty se stala povinnost, každým rokem připravit něco nového.
Takže z lásky k fanouškům nám děvčata ušila bílé trenýrky, bílá potítka, sehnali
jsme zvukaře, aparaturu, pořídili nahrávku ze spartakiády, ušili prapory, sehnaly
originální vojenské tepláky a jiné mundůry, rozcvičili svoje stará „hrdzavá“ těla
a začali trénovat. Ne ale moc, abychom to neměli tak dokonalé jako vojáci. Vzhledem
k tomu, že to měla být sranda, bylo nutné, aby to ve finále aspoň jeden z nás popletl,
aby akce měla svoje kouzlo. Nějak blbě jsme se ale domluvili a během představení
jsme to střídavě popletli skoro všichni.
Nejkrásnější cvičení bylo ale v době „slaďování“, kdy jsme u pivka vymýšleli čím se
předvést, kdy se objevily první cviky a děvčata nás měřila krejčovským metrem. Přesně
tahle sranda je ve Sport Clubu ceněna nejvíce, jinak bychom už dávno neexistovali.
Spartakiádu jsme absolvovali, co jsme nacvičili jsme předvedli, ohodnocení necháváme
na vás.
Ale abychom neodbočovali. Oheň hoří a první caparti odcházejí s maminkami domů. Některé
maminky jsou hodné. Nechávají tatínky, aby si u ohně ještě trochu užili a počkají na ně
doma. Je to vynikající taktika, kterou některé ženy využívají, aby si doma ulehčily práci.
Takový spokojený a „vyřáděný“ tatínek má totiž následující den vynikající náladu. (pokud mu
není špatně). Spokojenému otci nedělá problém pomoct s nádobím, hlídáním dětí a mohou se
projevit i zahradnické sklony, které jsou v těchto jarních dnech velice kvitovány.
Po deváté hodině odstartovala stezka odvahy a i na ni se stála veliká fronta. Dětem se
líbila, ale jako pořadatelé máme trochu smíšené pocity. Pár mlaďochů totiž hned v úvodu
zašlapalo většinu svíček a vyznačená trasa zmizela. Škoda, že na machýrky nevyběhlo z lesa
pořádné strašidlo, aby je to přešlo. V příštím roce si tohle určitě pohlídáme.
Večer plynul, lidí ubývalo, oheň slábnul a přišla půlnoc. Někteří se škrábou do meze, kde
stojí jediná rozkvetlá třešeň, aby políbili svoji milou a popřáli to nejsladší co umí.
Někomu to do stráně už nejde, tak přeje přímo u ohně. Krásná atmosféra se pomalu vytrácí
a nám pořadatelům začíná opět mravenčí práce. Vše cenné večer sklidit a ráno se sejít na
pořádný úklid a uvedení údolí do původního stavu.
Letošní průsery: popálená udírna, prasklé cveky do rohlíku.
Hláška dne: „Nebude vám vadit že je ten párek prasklý?“ „Nebude, já to mám pro manželku.“
Autora z pochopitelných důvodů nemůžeme zveřejnit.
Bylo nám příjemné strávit s vámi letošní čarodějnicový večer a na dalších akcích se Sport
Clubem na shledanou.
Pořadatelé:
Spartakiádníci - Miloš Růžička (režisér, cvičenec, obsluha), další cvičenci Aleš Přibyl,
Zdeněk Hruška, Libor Nevřiva, Zdeněk Přibyl ml., Petr Hajdamach, Jiří „Oskar“ Škaroupka,
Zdeněk Vašíček.
Vlajkonoši a obsluha - Zdeněk Nesrsta a Jiří Pokorný, technický osvětlovač a obsluha Martin
Blažek, zvukař a promítač Milan Dobeš.
Příprava spartakiádních krojů - Hana Hrušková, Božena Nesrstová, Jana Růžičková.
Výroba čarodějnic, dovednostní hry,stezka odvahy – Daniela Pokorná a Barbora Dzapková,
Nikola Novotná, Nicol Staňková, Lenka Havlíčková, Aneta Feiková, Kateřina Fojtová, Denis
Svoboda.
Fotograf - Petr Stříbrcký a Štefan Červenka,
Moderování - Zdeněk Přibyl ml.
Malování nosem a prstem – Michaela Marténková a Emílie Ševčíková.
Malování na silnici – Božena Nesrstová a Lenka Ševčíková.
Prezentace dětí, diplomy, plyšáky, obsluha – Lea Přibylová, Radka Hajdamachová.
Šatnové lístky, obsluha - Jiří Oskar Škaroupka.
Obsluha - Zdeněk Přibyl st., Milan Vašek, Jana Přibylová, Monika Růžičková, Martin Blažek,
Mirka Boušková, Olda Vančura, Josef Ševčík.
Kameraman - Karel Pokorný.
Historie
Čarodějnice 2012 a Křižíkova fontána
Čarodějnice 2011 a živý orloj
Čarodějnice 2010
Čarodějnice 2009
Čarodějnice 2008
Čarodějnice 2007
Čarodějnice 2006
Čarodějnice 2005
Čarodějnice 2004
Čarodějnice 2003
ZPĚT na hlavní stránku.
|