Máme dovolenou a vzhledem k našemu velikému koníčku využíváme část volna
k hledání smírčích křížů a kamenů.
Kousek od Brna je obec Křenovice, kterou znám, protože před léty jsem tady
absolvoval jako sportovec několik ročníků běhu na 10 km. Informací moc nemáme,
jen víme, že kříž je na nějaké vyvýšenině se stromy. Projíždíme obec, ale vypadá
to marně. Zbystřili jsme až u směrovníku k mohyle padlým vojákům slavkovské bitvy.
Jedeme tímto směrem a přijíždíme k pahorku nad vsí, kde nás zaujala louka s
posezením a nějakými kameny. Vystupuji a jdu na kontrolu, ale je to jen odpočívadlo
a kameny jsou zátarasy, aby sem nejezdila auta na louku. Když odjíždíme, jsou vidět
po levé straně pomníky. Je tady hromadný hrob vojáků ze Slavkovské bitvy a hned
naproti přes silnici je vidět onen pahorek, který hledáme. Je to nádherné místo
na výhled, ale byla inverze, tak z výhledu moc nebylo. Spokojenost ale nechybí,
před námi stojí to, co jsme hledali.
Kříž není na původním místě a byl sem přesunut po zcelování pozemků ve 30. letech
20. století.
Pověst uvádí že splašený kůň oráče usmrtil dívku, která žala trávu.
Historie obce Křenovice
Zdroj: http://www.obec-krenovice.cz/obec/smirci-kriz
Stejně jako je starověké Řecko opředené mnohými bájemi, i Křenovice by mohly na
základě ústní tradice spojené s různými událostmi a místy psát své pověsti.
Některé historky se datují do dob dávno minulých, vzpomínka na ně ovšem přetrvává
v rozličných podobách. Jednou z nich jsou takzvané smírčí kříže nebo kameny, na
něž člověk může narazit při procházkách v různých koutech. Lidé je stavěli proto,
aby alespoň zčásti ulehčili svědomí za spáchaný zločin.
Jedna z takových památek na smutnou událost se dochovala na kopci zvaném Zlatá hora
u Křenovic. Jde o smírčí kříž, se kterým je spojovaná nejstarší zaznamenaná tragédie,
která se v obci udála. Pověst, kterou zaznamenal ve školní kronice na sklonku 19.
století řídící učitel Josef Ludikovský, vypráví, že v místě, kde původně stával,
byla mez. Právě tam měl splašený kůň oráče usmrtit dívku, která žala trávu.
Obrozenecká literatura 19. století kladla vznik těchto křížů do doby příchodu
byzantské misie na české území, tedy až do desátého století našeho letopočtu.
Kříže byly označeny jako "Cyrilometodějské", což bylo u toho křenovského podpořeno
i tím, že se naklání směrem k Velehradu, odkud přišli Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti
byly tyto kříže stavěny v 16. a 17. století, někdy byly opatřeny letopočtem, některé
zůstaly němé jako ten náš.
Kříž nestojí na svém původním místě, ale byl sem přesunut po zcelování pozemků ve 30.
letech 20.století. Nachází se na cyklotrase č. 5097. Je zde nádherný výhled do kraje
směrem na Křenovice, Slavkov, Holubice, Pozořice a ostatní obce na úpatí Drahanské
vrchoviny. Místo je volně přístupné, vhodné jako zastavení pro výlety na kole.
Přes silnici se nachází Krchůvek na Zlaté hoře. Poblíž kříže je umístěna informační
tabule PS8 naučné stezky Bitva tří císařů.